Nemůže úplně ztichnout. Přestat dýchat. Růst a zase se hroutit do sebe. Zářit a hasnout.
Tajné místo čekalo dlouho tiše za zdí pod zeleným kopcem.
Propadalo se do zapomnění a sutin.
Aby se zvedlo z prachu a začalo sršet životem.
„Sociální sítě narušují přirozenou diverzitu myšlení. Pevný materiál v našem mozku eroduje pod záplavou nekonečného scrolování na sociálních sítích. Všemocné působení sociálních médií i přes to, že není hmatatelné, dokáže zásadně měnit potřeby lidí a tím i fyzicky přetvářet městskou aglomeraci.“