Michal Cimala (nar. 1975) má široké tvůrčí rozpětí, věnuje se sochařství, malířství, designu a šperku. Umí navrhnout interiéry, je také hudebník a pedagog, přičemž vše, čím se zabývá, zvládá na vysoké úrovni.

Upozorňuje na nebezpečí vyplývající z překotného civilizačního progresu, k vyjádření svých vizí dlouhodobě využívá principu recyklace, kdy vrací do hry předměty, jejichž existence již skončila a které byly vyhozeny jako nepotřebné. Teoretik výtvarného umění Jiří Hůla si kupříkladu všiml, že autor v sochařské a malířské tvorbě používá zlomky plakátů, reklam či nalezené věci. „Nejsou to ready-mades povýšené na umění,“ upozorňuje Hůla, „náhodná seskupení, kumulace, skrumáže, čisté koláže a asambláže, ale komponované plošné a prostorové skladby. Na začátku může být nalezený předmět, podstatná je však silná a neodbytná představa, nutkavost vyjádření zhmotněná v případě objektů nejdříve v kresebných skicách a malých modelech. Cimalův přístup je velkorysý, malbo-kolážím a hudebním objektům dává přesně tolik, co potřebují, velkorysou formu, dokonalý detail, ne víc, a ne méně.“

Michal Cimala studoval v letech 1989 až 1993 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, kde navštěvoval obor zlatník/stříbrník, potom pokračoval ve studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde absolvoval ateliér kovu a šperku u Vratislava Karla Nováka (1994 až 2000).

Poprvé samostatně vystavoval v roce 2004, v roce 2006 spolu s Blankou Čermákovou, Janem Kalábem a Jakubem Neprašem založil volné umělecké seskupení Trafačka, které se stalo hybatelem nezávislé tvůrčí scény. Poté co komunita musela opustit Vysočany, pokračuje Trafo Gallery v holešovické tržnici. Vedle všech svých autorských aktivit se Michal Cimala věnuje také pedagogické činnosti a předávání zkušeností. Od roku 2006 působil na pražské Akademii výtvarných umění jako asistent v ateliéru Sochy I Jaroslava Róny (do roku 2013), od roku 2014 byl asistentem u sochaře Lukáše Rittsteina.

Autor textu: Petr Volf, kurátor